Tepelné motory (pístové)
Motory s vnitřním spalováním
K tomuto uvedu tolik, že se jedná o běžné motory například v autech, kde se chemická sloučenina většinou pomocí oxidace přemění na jiné chemické sloučeniny plus tepelnou energii, která navýší tlak přímo ve válci. Definice asi nepřesná jak z pohledu chemiků a dalších odborníků. Kritickým místem těchto motorů je povrch mezi válcem a pístem a povrchy ložisek při převodu lineárního kmitání na rotační pohyb. Více na stránkách o motorech. Na obrázku z blogu p. Šedého je systém klasického čtyřdobého motoru.
Motorem s vnitřním spalováním je i proudový motor. Zajímavé je, že v určitém režimu u tohoto typu motoru může dojít také k pulzaci, která ale příliš konstrukci nesvědčí. Zdroj Discovery + Youtube.
Motory s vnějším spalováním
Stirlingův motor. stirlingmotor.cz/
Dá se říci, mladší bratr parního motoru. Účinnost závisí na těsnosti a vnitřním tlaku média(aktuálně např hélium-He). Atmosférické Stirlingovy motory potřebuji na jistý výkon překvapující velikost komponent. Zatím jsem neviděl nic jednoduchého, levného a dostatečně účinného.
Zajímavě a přehledně je také "vše" popsáno také na stirling.xf.cz/. Mnoho inspirujících fotografií.
Zajimalo by mne,co by se stalo, pokud bychom do hlavního válce přes rotační ventil poustěli pulzně tlakovou páru.
Obrázky z blogu p. Šedého
Parní stroj.
Klasický parní motor vyžaduje klasické mazání a znehodnocuje tím "odpadní páru". Účinnost(cca 10-15%) a rozměry dle použití. Chtěl bych ale upozornit na velice krásně a funkčně provedené stroje p. M. Malinovského z Heřmanova Městce. Na ukázku obrázek z www.akvysokov.cz/fotoalbum/vysokovsky-kopec-techniky/para/.
Funkční parní motor p. M. Malinovského
Větší parní stroj s kotlem a generátorem
Replika parního motoru "SHOTT" z roku 1870. Lineární pohyb pístů převáděn na rotační pomocí šikmého vedení. U šoupátek nahoře je princip použit opačně. O "200 kilometrů" dál používali ve stejné době rotační ventil!
Zde stacinární parní stroj jako propracovaný funkční model pro mne neznámého autora.
Obrázek z blogu p. Šedého
Dva motory. V popředí naftový. V pozadí parní s připojením řemenem na mlátičku(takhle se u nás někde mlátilo obilí ještě v 60letech 20 století). Obrázek z malého muzea v severním Piemontu. S podobnou mlátičkou se potkávám skoro každý víkend u příbuzných.
Parní motor z Ameriky
Jedna z nových konstrukcí, která je i prodávána. Bohužel neznám podrobnosti ohledně účinnosti, materiálů a konstrukce válce. Design ovšem zvládli velice dobře. Projekt není "open access". Také není detailně popsáno "podpůrné vybavení". Videa z provozu na youtube. Na můj vkus(i Murphyho) je tam moc pohybujících se součástí. A nepoužívají zcela určitě rezonanci! Převod lineárního pohybu přes "šikmou plochu" velice podobně, jako u "SCHOTT1890", či "Wolfhart". Jen to není na první pohled tak okaté. Písty jsou válcové díky použití kloubových ok pod válcem a na konci pístnice.
Parní motor PS
Klasika s novou technologií. Použité medium - tlaková pára. Osvědčené medium s novými materiály a opustění mazání ropnými deriváty. Mazání stroje je řešeno kondezovanou, případně tlakovou vodou. Nová kontrukce vyžaduje jistou dávku přesnosti, ale je dostupná pro normálně šikovné a vynalézavé. Ti kdo sledují blog p. Šedého a diskuze pod články, si mohou udělat představu o možnostech těchto nenápadných mechanizmů a jejich postupném vývoji. Motor u válce funguje jako řízený setrvačník. Vlastním elektrogenerátorem je krokový motor zcela vlevo. Zařízení je dobré chápat jako doplněk k topení, kde si můžeme krom tepla vyrobit i nějakou tu eletřinu.
Parní motor p. Šedý, článek Parní mikrokogenerační jednotka 21. září 2011 v 15:01 | https://petrsedyabcd.blog.cz/1109
První parní motor p. Šedého , který využívá částečně rezonanci v různě dlouhých přívodech(výfucích) páry válce. P. Elix téma teoreticky rozvedl a upozornil na možnost použití naladěného rezonátoru připojeného za rotační ventil k výfuku.
Maloprůměrové písty v tandemu P. Šedého. Uvádím jen zlomek verzí, stvořených tímto autorem.
Parní motor p. Strakerle, článek Nový stroj od pana Strakerle 17. září 2011 v 12:39 | https://petrsedyabcd.blog.cz/1109
Pro lehčí chod jsou rotační ložiska plněny vodou. Vzniká tam mezi materiály aquaplaning, jako ve válci s pístem.
Pan Strakerle představil také čtyřválcový parní motor na petrsedyabcd.blog.cz/1202/novy-ctyrvalcovy-stroj-od-pana-strakerle-neprehlednete ze 14. února 2012.
Parní motor p. Šolc, článek Vlastnosti krátkých litých pístů s dlouhým vedením 17. srpna 2011 v 12:55 | https://petrsedyabcd.blog.cz/1108
Zde ještě původní koncepce a bez řízeného setrvačníku. Válec s pístem tohoto autora jsem použil ve vlastní konstrukci paromanie.webnode.cz/konstrukce/prvni-pokusy/.
Válec na "stojáka" S. Šolce s generátorem.
Stejný autor a dvouválec.
Parní motor p. Harník, článek Bude potřeba mnoho nových strojů, nelze na nic čekat, opět zdražili cín 30. července 2011 v 10:27 | https://petrsedyabcd.blog.cz/1107
Dvou"válec"(?) klasické koncepce s náhonem ventilů plochým ozubeným pásem. Designově výborně zvládnutý stroj.
Verze s el. generátorem je popsána a vyfocena na petrsedyabcd.blog.cz/1203/dalsi-stroj-od-pana-harnika ze 3. března 2012.
Další inspirace od p. "luboshe"
Tady i se zdrojem jiná verze.
Skupina(studenti průmyslové školy) p. Milana z Vysočiny. Druhý obrázek je z prezentace na soutěži ENERSOL. Ohlas proběhl televizí i rozhlasem. David Kolář ze Žďáru nad Sázavou při prezentaci. Stal se výtězem a uspěl v konkurenci šedesáti středoškoláků z celé republiky.
Parními motory(stroji) žije nejen Česká kotlina, ale sousední Slovenské hory. Autor Mojmír Murín. Taková renezační osobnost. Má velmi široký záběr zájmů, které na první pohled nesouvisí.
Parní stroj s větším válcem. Generátorem a ložiskem unašeče(setrváku) je ac servo motor.
A zde tříválec. Videa tvorby jsou dostupná na blogu p. M. Murína.
Nefunkční: Zajímavý nápad modifikace uveřejnil také autor s nickem tricodedolphine9 na odkazu
tricodedolphine9.blog.cz/1202/freesteampowerdeepspaceninexpuniversallideafinalpoint.
Jeho nápad pístu je sice o něco pracnější(vnější a vnitřní kluzná plocha), ale výrazně eliminuje(odstraňuje) "mrtvý" objem válce.
Trochu jinak jde na motor(čerpadlo/kompresor) Wolfhart Willimczik. Konstrukce mne velice zaujala, už proto, že používá pružiny. Pružiny jsou zde k omezení nepřesností výroby a "změkčení" chodu.
Konstrukce rotuje a naklápěci segment s válci vlastně mění jejich objem. Domovská stránka zde www.wolfhartindustries.com/. Byla by to trochu jiná konstrukce parního motoru. Autor také sám předvádí čerpadlo vody poháněné a mazané vodou. Také je vidět podstatný detail. Rovina rotace musí být v rovině kluzných ploch pístů. Na spodku obrázku je vstupně/výstupní kanál. Jedná se přesně o totéž, jako je propojení ventilu a válce na motoru p. P Šedého. Jen ventil je plochý+šikmý pod segmentem válců(5e). Pro podobnou konstrukci potřebujeme ale dva "klasické" rotační ventily. Také píst není klasicky válcový.
Na videu k olejovému pohonu sekačky je princip lépe popsán www.youtube.com/watch?v=KKQnet3IA_s&feature=related. Je to viceméně kopie zařízení z horního obrázku. A také zde www.wolfhartindustries.com/worldpum/worldpum.htm. Jedna pumpa s motorem a pak motor na každém kole. Žádné kardany, náhony, ozubená kola. Jen tenké trubky.
Již je to tady. Spalovací motor firmy Duke používá Wolfhartův princip. Zdroj Duke + Youtube.