První pokusy s parnímy motory

 Jako mnoho jiných jsem nějak začínal. Po úvaze, to bych měl být schopen postavit, jsem zjistil, že pro mne bude rychlejší válec s pístem a ventil koupit a okouknout, jak vyrábí profíci. Jako nejlepší řešení se ukázalo oslovit p. Šolce, který umí velmi slušně odlít píst. Ověřil jsem si tedy také prakticky, kudy cesta nevede a zjistil čeho se vyvarovat ohledně konstrukce. Mírně zjednodušený návod na stavbu je tady: www.ireceptar.cz/pro-kutily/postupy-a-navody/navod-na-vyrobu-maleho-parniho-stroje/

Tento první motor se točil, byť s problémy. Kotel papiňák 9l s izolací. Problem v kardanu, kde se vzájemně odtlačovala ozubená kola.

Detailní pohled z druhé strany na propojení pístnice a ojnice,unašeč a náhon přes šikmá ozubená kola k ventilu. A je zde také trochu jiná verze ventilu. Běžná kuličková ložiska jsou nalisována do špalíků z vícevrstvé překližky.

Šikmá kola vypreparována z tohoto adapteru.

Motor naležato mi připadá ale trochu netypický. Proto jsem vytvořil motor nastojato s dole vestavěným ventilem a modním hranatým "válcem". Je zde již i naaražována tlaková pumpa. I zde na mne vybaflo několik drobných, avšak zásadních problémů. Například na funkční stroj nesmím použít měkké dřevo. Také přesnost dílů i ze dřeva nesmí být horší než v desetinách.

Pokus o zjednodušení. Rotační ventil vestavěn do spodní části válce. Možnost donastavení polohy pístu ve válci. Ořezaná verze "Halaburda". Zde jsem nedotáhl uchycení unašeče(setrvačníku) a horní část je také dost neuhlazená.

Jeden z pokusů ze dřeva ověřoval průměry a tvary válců, pístů a zdvihu. Zde jsem se nechal inspirovat podobnými Stirlingy nastojato. Podobný problem se setrvačníkem, jako na předchozím obrázku.

Zde je sice stojatá, ale ležící verze parního stroje s trochu jiným uchycením setrvačníku(unašeče).

Nepříliš pevná dřevěná verze. Pro ověření nápadu to ze dřeva stačí.

Zde to "samé", jako obrázek nad tímto, ale s větším využitím duralu na úkor dřeva. Říkám tomu "Barcelona", protože jsem to zkompletoval v industriálce v jedné firmě jižně od již zmíněné Barcelony. Sant Boi de Llobregat nezní tak atraktivně. Musím dokončit ještě vedení toho špalíčku(bude také nahrazen duralem). Axiální ložiska mají vrtané "jádro" z cínové pájky (Sn90) a tělo také z duralu. Jádro lze odlít i z bezolovnaté pájky s 5% stříbra (As) . Ta druhá je ovšem o něco dražší!

Zde je v detailu propojení rotačního ventilu s válcem duralovou trubkou. Trubka nahradila oblíbenou hadici. Ten nízký váleček je dolní ucpávka válce. Podobně jsou udělána axiální ložiska. Mají ale kluznou plochu proti duralové pístnici z Sn90.

Tímto "dutým" šroubem a ještě jedním delším šroubem je napojena spojovací trubka na ucpávku válce a rotační ventil. Trubka je na obou koncích zaslepena. Konstrukce se hodí na vyšší tlakové a tepelné zatížení.

Tato dvě fota předvádějí velkoprůměrový membránový "píst". Jedná se o dvě sešroubované nerez misky průměru 220mm s membránou z protiskluzové gumové podložky. Membrána je v místě připojení pístnice vyztužena zhora i zdola 100mm kruhovou podložkou. Axiální ložisko je původně rotační ventil. Jádrem pístnice je 8-ička závitová tyč s obalem duralovou trubičkou. Namontován není budící system zákmitů a lineární elektrogenerátor z neodymů a cívky.