Vítejte na webu nyní o nevyužití páry. :-)

09.10.2011 12:00

    Planeta země je z dost podstatné části tvořena prvky Vodíkem (H) a Kyslíkem (O) a jejich sloučeninou vodou (H2O). Voda je v zásadě přítomna ve třech skupenstvích. Pevném, kapalném a plynném stavu. Tyto stavy jsou přítomny současně na celé planetě v různém poměru. Jako čistá sloučenina se ale voda nevyskytuje nikde. Nejvíce se čisté sloučenině blíží "Demi voda", s vlastnostmi slušné kyseliny. Běžná voda má proto mnoho příměsí a zjednodušeně řadu vlastností svého okolí.

I třeba v takových mracích je voda přítomna ve všech skupenstvích. Záleží jen na tlaku a teplotě.

    Chtěl bych se ale vodou ,jako takovou, zabývat ne z pohledu chemika, nýbrž z pohledu termodynamiky. Zde se již trochu blížíme záměru využití vlastností vody na různých energetických úrovních při definovaném tlaku. Svým způsobem je stěstí, že Země má tolik vody. Voda funguje jako medium obřího tepelného kondenzátoru a vyrovnává planetární teploty. Při "použití" jiné známé sloučeniny nedosáhneme podobné efektivity přenosu energie. Tam kde dojde k lokální energetické anomálii, je rychle rozptýlena změnou skupenství, případně kinetickým přenosem. Celá planeta má svou energetickou hladinu, udržovanou v rovnováze i pomocí vody.

Obrázek "inverze" naružovaný lidskou činností. Či je to snad výroba vyšší oblačnosti? Nemá to však dlouhého trvání. Fouká-li vítr, rozptýlí se mrak během chvilky.

    Již naši předkové znali vlastnosti vody a prokazatelně již Starořecká civilizace(jistě někdo i již dřive) využívala znovuobjevené. Jen asi nedokázali domyslet všechny možnosti, nebo neměli potřebnou množinu znalostí(my ji také nemáme). Pokud vezmeme ,co známe, je použití páry(voda v jiné energetické hladině) trošku dál, než před sto, nebo padesáti lety. U jiných dostupných materiálů jsou již také zpřesněny vlastnosti, a to umožňuje kombinovat. Tím se dostáváme k motoru s využitím energie uložené v páře. Nebudu používat slovo parní stroj, protože to mnoho lidí považuje za zpátečnické, matoucí a myslí tím trochu jiné zařízení.

Jsem zastáncem „Open Access“ neboli „Otevřený přístup“(https://jaroslavpetr.bigbloger.lidovky.cz/c/219073/Komu-patri-vysledky-vedy.html)

Částečná citace: Tato iniciativa není nijak nová. Dnes už vousatý trik Bermudské konvence, jež vypalovala rybník sveřepým patentovačům genů, lze považovat za jeden z jejich projevů. Dnes fungují  „klany“ vědců, kteří se dohodli, že své objevy nebudou patentovat, ale budou je nejdřív publikovat, aby byly přístupné všem. Všichni uživatelé těchto poznatků by se měli dobrovolně připojit k dohodě, že když přijdou na nějaké vylepšení nebo rozšíření stávajícího „společného informačního statku“, dají je rovněž volně k dispozici. Vzorem pro tento systém byl počítačový  operační systém Linux, který je rozvíjen na podobných principech. Dnes se takhle rozvíjejí například nové systémy pro genetické modifikace rostlin. Nejpozoruhodnější na tomto „informačním komunismu“ je, že funguje.

    Tyto stránky si kladou za cíl zhustit znalosti na minimální plochu.

Vytvořeno s pomocí PCLinuxOS a FIREFOX. Obsah je pod licencí Creative Commons BY SA a GNU-GPL pokud není uvedeno jinak. Více zde cs.wikipedia.org/wiki/Creative_Commons a zde cs.wikipedia.org/wiki/GPL

Aktualizace: prosinec2012, 6. leden 2013, 6. březen 2013 , 14. března 2013, 1. května 2013, 1. září 2013, 20. září 2013, 20. října 2013, 11. listopad 2013, 1. května 2014, říjen 2014, 3. leden 2015, 13. duben 2024

PS: Některé odkazy mohou být nefunkční s ohledem na neustálé proměny webu nejen dílem oprávněných autorů. Po delší době se také začínájí projevovat plusy a mínusy standartních webových stránek, proti stránkám typu blog a účtům na sociálních sítích. Standartní web ja jako kniha či časopis. Struktura stálá a chyby jsou vidět. Vhodnější při nedostatku času na editaci. Blog a účty jsou spíše jako noviny. Pokud na blog pravidelně nepíšete, rychleji zvadne. Chcete-li stránky provozovat dlouhodobě, vyplatí se registrace vlastní domény a zaplacení webhostingu.

Trocha hudby, co svou strukturou částěčně připomíná chod parního motoru. Bohužel nemám autorská práva, abych to sem dal jen v MP3. V některých pasážích skladeb ovšem hudebníkům nabíhá lépe resonance. :-)

Daft Punk, dva týpci z francie. Více o nich cs.wikipedia.org/wiki/Daft_Punk. Tohle jim docela šlape: www.youtube.com/watch?v=SumyG9iEVjQ

Ewan Dobson, je docela síla, co tenhle kanaďan dokáže zahrát i na dentální nit. www.youtube.com/watch?v=eXqPYte8tvc

ThePiano Guys, soubor z Utahu. Nejen Steven Sharp Nelson válí na cello (malá basa, nebo velké housle!?) www.youtube.com/watch?v=VcnzqKpFZ0I

Lindsey Stirling z Kalifornie www.youtube.com/watch?v=HZa1iFO0Juk Housle s moderním doprovodem.