Otočný svěrák

  Protože pracujeme s úhly a nemám soustruh, potřebuji něco jednoduchého, ale masivního k uchycení součástí při vrtání. Otočný středící svěrák s křížovým stolem je pro mne zatím finančně nedostupný. Hlava(sklíčidlo) ze soustruhu v přípravku pod vrtačku se ukázalo být tím pravým. Stačí trochu povolit šroub stažení, a můžeme hlavou otáčet. Dva šrouby fixují komplet ke stolu vrtačky. Je to i dostatečně přesné pro naše potřeby.

Zde na kresbě je původní nápad, jak by to asi mohlo vypadat.

A zde stojan vrtačky se středícím sklíčidlem. Není zde ale ještě upevnění. Napadlo mne použít v drážkách dva pevné šrouby vzadu a vepředu dva excentry pro fixaci. Při vyosení sklíčidla, nebo vrtačky, můžeme vrtat soustředné otvory s různým úhlovým odstupem. Máme-li naklápěcí stůl, lze pak vrtat i šikmé otvory posunuté v rotaci. Můžeme také použít nestředící sklíčidlo a vyosení provedeme přímo na něm. Zobrazený stojan je spíše pro ilustraci. Mnohem vhodnější jsou starší stojany od Narexu, případně zachovalá komplet stojanová vrtačka. Také u některých nových levnějších vrtaček je problém s ložisky u hlavy a vzniká tam velká vůle a tím i nepřesnost vrtání.

Při normálním vrtání používáme svěrku. Nikdy nedržte vrtanou součást jen v ruce. Dobré je použít aspoň kleště. Když se vrták kousne, pak vám to může pěkně orvat ruku i v rukavici. Původní svěrka ke stojanu "odešla" po třech utaženích. Tahle je o něco bytelnější. Utahujeme s citem, ale ze čtenářů webu si neutahuji!

Pro určení středu v osově symetrických součástech použijeme pomůcku zvanou "nádrh". Tak docela přesně zjistíme střed pro vrtání osy například setrvačníku, nebo pístu a nemusíme mít nutně soustruh. Podle přesnosti nádrhu, troše pečlivosti a přiměřené kvalitě zraku lze dosáhnout setinové přesnosti!

Takhle nějak by měla vypadat trochu lepší vrtačka. Možnost měnit rychlost vrtání. Odklápěcí a naklápěcí horní stůl. Masivní stojan.