Rezonátor

             Rezonátor je jedno ze zařízení, které má přímo klíčový výzmam v efektivnosti a účinnosti provozu. Duchovním otcem je pán s nickem Elix. U parních strojů klasické koncepce je výskyt rezonance považován něco jako čert v nebi, či anděl v pekle. Konstruktéři se tomuto stavu víceméně snažili zabránit. Není se co divit. Podle zkušeností "klasika" v rezonanci povětšinou vybuchla (roztrhl se kotel). Dynamika tlaků v tomto režimu je pro mne zatím mimo chápání. Pro malý stroj a použité materiály je ale možné stroj v rezonanci používat. To dokázal p. P.Šedý již v reálu. Reference jsou zatím příznivé a popsán je i stav pozitivní regenerace organismu obsluhy. Problém by snad mohl být s infrazvukem na jiných nevhodných frekvencích, jako vedlejším jevem u rezonátoru. Rezonance dosáhneme na určitých otačkách parního motoru a odpovídající délce vnitřně hladké trubky na výfuku. Souvisí s tím i váha pístu, objem páry mezi pístem a volným koncem rezonátoru, váha páry v tomto objemu a  průřezy na ventilu. Osobně elegantnější se mi jeví prvotní pokus s různě dlouhými přívody páry. Parní motor do rezonance musíme ale "přetočit". Dva ověřené způsoby jsou za prvé např rozbruskou, či jiným externím motorem o odpovídajících maximálních otáčkách, za druhé řízeným setrvačníkem. Blíže je řízený setrvačník popsán  v kapitole konstrukce - setrvačník. K pokusům se doporučuje namontovat mezi kotel a motor ventil s bioregulací. Jedná se o ventil, který v otevřené poloze drží obsluha. Pokud obsluha odpadne, ventil automaticky uzavře vstup páry do motoru. Tím si pojistíme nedefinované stavy. :-) Upozorňuji, že o rezonanci u parního motoru víme zoufale málo.

Pokusy s rezonancí:

www.walter-fendt.de/ph14cz/stlwaves_cz.htm

Zde počítačová vizualizace dějů v rezonátoru. Na tuto stranu mne navedl p. "mojmirmurin".

www.walter-fendt.de/ph14cz/index.html - stránky česky   www.walter-fendt.de/ - domovská stránka

petrsedyabcd.blog.cz/1107/navrat-ze-sumavy-vysledky - odkaz, kde p. Šedý popisoval jeden z testů s rezonátorem

www.osel.cz/index.php?clanek=2706&akce=show2&dev=1

Další odkaz mi připomíná pulzní motor z V1, a jak je dobře vidět, je pěkně nažhavenej. 

tricodedolphine9.blog.cz/1203/plynovy-rezonator-peknej-hukot - a tohle už také není :-(

Simulace kmitů v různě konfigurované trubce(rezonátoru) ve vstahu k délce pro vzduch. Jen nevím s jakou vlhkostí!? Jedná se fyzikální Java aplety, autor Walter Fendt,
překlad do češtiny: Miroslav Panoš, Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy ze stránek www.walter-fendt.de/ph14cz/

Analýza video záznamu membránového stroje p. P. Šedého pomocí programu SPEK

Umělé vynucení otáček u membránového parního stroje a následný efekt

ze dne 24. května 2014 v 22:34

Povšimněte si prosím, jak je souměrné řádkování, tj. přesnost odstupu frekvencí hluku stroje. Stále ještě ale z hluku nedokážu určit počet otáček stroje za minutu. Nevím, co mám odfiltrovat. Všechny i ostatní grafy jsou také silně závislé na použitém záznamovém zařížení, formátu ukládání a vlastnostech okolí.

Pro srovnání analýza videa stroje p. J.Strakerleho. V červeném kroužku autor kameru přiblížil k výstupu chladiče. Je to cca 25 vteřina záznamu. Máme tak trochu představu o základní frekvenci stroje. Video zde: jizicek.rajce.idnes.cz/Kajicny_navrat_ke_klasickemu_dvoucestnemu_ventilu./#009.jpg

Stroj P.Bergera a zde video: petrsedyabcd.blog.cz/1405/dalsi-prekvapeni-novy-parni-stroj-od-pana-bergera

Čistě lineární stroj s pístem, naladěný pružinou.

Zvuk stroje p. Peny neběží tiše jako pěna. Silný parazitní hluk vše zajímavé přemázl. I komentář "puntíkové entity" to potvrzuje: To ostře chrastí jako svině. Co udělat něco kolem ložiska ojnice ? Nebo pružnou ojnici. Motor pak překvapivě ztichne. Na excentru je nejlepší stejně udělat poctivé ložisko, pak to nemá o co mlátit...  petrsedyabcd.blog.cz/1405/parni-stroj-od-pana-peny

Zde jsem udělal trochu jiný pokus. Při použití programu Audacity 2.0.3 lze zobrazit kmity. Něco jako paměťový osciloskop. Nahoře je záznam p. J.Strakerleho ze stejného videa, jako je frekvenční analýza o něco výše (26 vteřina). Dole porovnání se zvukem videa p. P.Šedého. Pozor! Zatímco během 18 setin vteřiny má p. Strakerle cca 6 kmitů, u zvuku p. Šedého nelze jednoznačně určit vrcholy zákmitů v intervalu cca 9 setin, což je dvojnásobné rozlišení. Při vyšším rozlíšení není obrázek o moc lepší. Záznam, při této rychlosti parního motoru, je podle mne za hranicí možností formátu zvuku videa. Chtělo by to něco bez komprimace a mikrofon pro větší rozsah. Digitání záznam je v této podobě nevhodný pro detailnější zkoumání vlastností parního motoru. Formát WAW by mohl být přece jen zajímavější.

Stupnice nad křivkami udává celým číslem vteřiny. Za čárkou jsme v "klasické" desetinné soustavě!

Počítám-li správně, pak stroj p. Strakerleho z videa má otáčky 100/18*6*60 a vychází na 2000ot/minutu na prázdno. Ve spektrogramu to ale není vůbec vidět a tam bych to odhadl na něco víc než 1000ot/ minutu! Pokud si tedy nezobrazuji jen vyšší harmonické. :-)

Také amplituda (hlasitost) kmitů je u obou záznamů značně rozdílná.

Správné naladění do rezonance jde nastavit pružinou. Horní uchycení u unašeče. Je zde možnost doplnit i další pružinu zhora a tím celkově změnit rezonanční kmitočet membrány.

Dolní uchycení pružiny na stavitelný mechanismus. Lze také použít více počet pružin a zvětšit tuhost tahu. V dolní části obrázku je detail mé membrány. Použita starší autoduše. Plochá guma je na tento průměr a zdvih (cca 30mm) příliš tuhá a navíc ráda praská.