Setrvačník

Mnozí budou překvapení, že jedním z nutných zařízení bude i setrvačník. Pro jednoválcové stroje naprosto nezbytná součást.

V obrázku nahoře je setrvačník v plném materiálu, tak jak ho používá p. Šedý. Takový setrvák je výrobně nenáročný, ale má ale mnoho "pasivní hmoty". Setrvák lze odlehčit mnoha způsoby a zachovat jeho kinetickou energii. V obrázku dole je setrvák složen ze silnostěné trubky a dvou kruhových destiček. Vše je přivařeno napevno na osu. Plný setrvák lze odlehčit i vrtáním souběžným s osou a osovou souměrností. To je ale výrazně výrobně náročnější a musíme dávat pozor na vyváženost(nejen blogů, či webů). Takový typ setrváku má stálou hmotnost a je vhodný jen pro určité maximální otáčky. Abychom mohli dosáhnout rezonance s rezonátorem, nesmí být setrvák moc těžký. To by nebyl ale pan P.Šedý, aby neměl v ruce další velice elegantní řešení. Řízený setrvačník, jehož hmota se mění v průběhu otáčky. O co jde? Elektrický motor(stejnosměrný) a na jeho vývodech vysokokapacitní kondenzátory.  Motor funguje buď jako generátor(zátěž), nebo klasicky. Při použití dostatečně napěťově a kapacitně dimenzovaného kondenzátoru nepotřebujeme zatím elektroniku nabijení baterie. Při zátěži motor nabijí kondenzátory a v další fázi točí parním motorem v oblasti "mrtvého chodu(kondenzátory se vybijejí)". Tímto způsobem zařízení akceleruje do oblasti rezonance. Také se tak dá vyrovnat krátkodobé  přetížení a udržet  parní motor ve stabilních otáčkách. Praktické pokusy provedl také p. Luboš a p. S.Šolc je popisuje je na svém blogu ze čtvrtka 20. října 2011 s názvem:

"Jak vyždímat maximum mechanické energie z našeho parního stroje".

Zde je přímý odkaz parnistroj.blogspot.com/search?updated-max=2011-10-30T12:37:00-07:00&max-results=7

 

Dřevěné jádro pro odlehčený setrvačník. Vsadí se to do silnostěné trubky a zafixuje. Šel by takhle udělat i větší píst parního motoru.

Kovové provedení odlehčeného setrváku. Průměr 114mm, šířka 45mm, váha 1Kg. Provedeno nahrubo 10 2014. Kovová trubka a dva přivařené kusy kovové pasoviny. Osové díry a sražení udělány na větším soustruhu. Nutné dovyvážení na přípravku.

 

Pěkný setrvačník/unašeč býval součástí šicích strojů. Po obvodě je navíc drážka pro řemínek.

 

Maximalisté mohou použít místo setrváku brzdové kotouče. Tenhle je z jakéhosi nákladního auta a má průměr asi 400mm. Váha odpovídá rozměrům. Použitelné pro motor s menšími otáčkami a větší silou.

 

Tohle patří jak k setrváku, tak k rotačnímu ventilu. Protože i dobře udělaný setrvačník vytváří vibrace nevhodné pro rotační ventil, je vhodné je utlumit. Místo osového uchycení jsem zvolil pohyblivé uchycení na třech ložiscích po obvodě. Setrvačník je současně unašečem. Ventil je i jediným ložiskem spínací osy. Na spínací ose je menší unašeč se šrouby. Na hlavách šroubů jsou gumové "O" kroužky. Hlavy s kroužky dosedají do otvorů setrvačníku. Tato konstrukce tlumí nejen rázy na vyšších kmitočtech, kompenzuje menší výrobní nepřesnosti a nepřenáší je na rotační vetil. Inspiroval jsem se principem Wolfhartova čerpadla. Reálné provedení je na fotu v paromanie.webnode.cz/konstrukce/prvni-pokusy/

 

Verze unašeče(setrvačníku) v detailu pro celoduralovou konstrukci. Průměr 50mm. Zdvih 38mm. Osa zatím M8, později 10mm s jištěním červíkem. Srpen 2012.